Kulturní akce připomínající dva pobyty Ludwiga van Beethovena na letním sídle knížat Lichnovských (v letech 1806 a 1811) začaly být na zámku Hradci nad Moravicí organizovány již od počátku 50. let minulého století. Ke vzniku skutečného hudebního festivalu s promyšlenou dramaturgií však došlo až v roce 1960. Jako součást Hradeckého léta se k 190. výročí narození skladatele konaly tzv. Beethovenovy dny. Díky Bohuslavu Valuškovi, tehdejšímu vedoucímu Krajského osvětového střediska sídlícího na zámku, byla instalována výstava Beethoven u nás a uskutečnilo se několik koncertů. Zásadní význam pro další vývoj pak mělo svolání konference hudebních vědců v srpnu 1960. Z diskusí během dvoudenního setkání vzešlo rozhodnutí ustavit odbornou komisi, která by zkoumala Beethovenovy vztahy k českým zemím a Slovensku. Vedle úkolů muzikologických se účastníci konference zabývali možností pořádat každoroční festival propojený se soutěží začínajících hudebníků. Komise na svém dalším jednání v prosinci téhož roku navrhla pětiletý soutěžní cyklus střídající obory skladba, klavír, housle, violoncello a komorní hra.
O rok později měl festival, tentokrát již s oficiálním názvem Beethovenův Hradec, skutečně reprezentativní podobu*, uskutečnila se i plánovaná soutěž v oboru skladba, nebyla však příliš úspěšná a pořadatelé se k tomuto oboru již nevrátili **. Značný společenský ohlas měl festival v následujícím roce. Zahajovací symfonický koncert z děl L. v. Beethovena řídil rodák z blízkého Fulneku Franz Konwitschny, dirigent Státní opery v Berlíně. V rámci festivalu došlo 12. května 1962 k oficiálnímu vyhlášení prvního ročníku soutěže pro studenty konzervatoří v oboru klavír. U jejího zrodu stáli a postupně přibývali členové Beethovenovy společnosti, hudební vědci a pedagogové, zejména Miroslav Malura, Karel Boženek, Ivan Měrka, Ján Pragant, František Rauch, Ivo Stolařík, Jaroslav Vanický a Jan Vratislavský. Soutěž O cenu Beethovenova Hradce však dnešní mezinárodní dění připomínala pouze vzdáleně. První výběrová kola se odehrávala před vlastním festivalem již dříve na jednotlivých konzervatořích. Až soutěžní finále zajistilo Slezské kulturní středisko, které bylo na zámku oficiálně zřízeno již 1. října 1960 ve spolupráci s Beethovenovou společností v Československu a ostravskou konzervatoří. Vyhlášení výsledků a následný koncert vítězů se konal v neděli 2. prosince 1962 v renesanční síni Bílého zámku.
Festival v roce 1963 zahájil symfonický koncert řízený vítězem soutěže mladých dirigentů v New Yorku Zdeňkem Košlerem. Soutěž O cenu Beethovenova Hradce byla vyhlášena opět pro obor klavír. Soutěž měla takovou odezvu, že při koncertě vítězů kapacitně nestačil zámecký sál, další ročníky se proto přestěhovaly do Velké dvorany Červeného zámku. Jako hosté se festivalu zúčastnili i studenti z Polska a Maďarska. Následujícího roku soutěžili houslisté, další rok se pořadatelé vrátili znovu ke klavíru, následovalo violoncello, v roce 1967 klavírní trio a smyčcové kvarteto. Tyto obory se víceméně pravidelně střídaly i v dalších letech. Soutěžní podmínky se prozatím vztahovaly pouze na posluchače konzervatoří, počet soutěžních kol nebyl ještě pevně stanoven, stejně jako termín soutěže. Celé první desetiletí Beethovenova společnost, která měla sídlo na zámku v Hradci, pořádala také muzikologické konference, z nichž každoročně vydávala sborníky Československá beethoveniána.
K zásadní úpravě soutěžních podmínek došlo v roce 1970. Místo dvou či tří kategorií podle ročníku studia na konzervatoři byly stanoveny tři kategorie podle věku soutěžících, přičemž třetí kategorie byla určena mladým interpretům do 30 let (u soutěže smyčcových kvartet byl rozhodující věkový součet do 100 let). Soutěže se tak mohli zúčastnit i studenti z dalších typů škol od lidových škol umění až po akademie, zváni byli i studenti z Polska. Také festivalová dramaturgie tohoto ročníku byla velkorysá, protože zámek Hradec a město Opava se v rámci světového kulturního výročí 200 let od narození L. van Beethovena, vyhlášeného organizací UNESCO, staly centrem celostátních oslav Beethovenova jubilea a místem mezinárodního muzikologického kongresu. Slavnostní symfonický zahajovací koncert vysílal z Hradce Československý rozhlas přímým přenosem stejně jako klavírní recitál Ivana Moravce. Beethovenova společnost vydala k této příležitosti gramofonovou desku, na zámku byla otevřena stálá expozice Beethoven a české země. Třídenní odborný seminář vedl rakouský klavírista Paul Badura Skoda, který se představil i sólově, v opavském divadle dirigoval Beethovenovu 9. symfonii Roberto Benzi z Francie a 10. října byla v kostele sv. Ducha v Opavě uvedena Misa solemnis.
Další festivalové dění poznamenal v lednu 1972 požár Červeného zámku, který zničil koncertní sál Velkou dvoranu. V následujících letech se festival konal v náhradních prostorách a teprve v roce 1976 se mohl vrátit do skvěle obnovené Velké dvorany Červeného zámku. Z iniciativy ministerstva kultury se v roce 1975 do festivalu vklínila soutěž v oboru cembalo a viola. Interpretační soutěže tak bezpochyby obohatily český hudební život, nicméně dosavadní tříletý soutěžní cyklus tím byl rozšířen na čtyřletý, což nevyhovovalo pedagogům konzervatoří. Proto byly v roce 1983 oba projekty na zkoušku spojeny – cembalo a viola jako ministerská interpretační soutěž a klavírní „Beethovenovská“. Poslední interpretační soutěž ministerstva kultury byla pro sólové pěvce a proběhla v říjnu roku 1988 jako připomínka 110. výročí narození Emy Destinnové.
Zatímco klavírních soutěží vznikla v naší zemi celá řada, pro studenty smyčcových nástrojů (zejména violisty) byla donedávna hradecká soutěž téměř ojedinělou příležitostí pro vzájemnou konfrontaci. Záměrem pořadatelů bylo i to, aby studenti měli možnost vyzkoušet si náročné podmínky mezinárodních soutěží, např. Pražského jara. Scénář celostátní hudební soutěže O cenu Beethovenova Hradce se proto až do začátku 90. let počtem kol, kategorií a oborů víceméně neměnil. První soutěžní kolo bylo vždy anonymní (před porotou ukrytou za plentou) s povinnými skladbami z díla L. van Beethovena ve všech oborech a kategoriích. Od roku 1973 pak finální kolo třetí kategorie klavírní a houslové soutěže vrcholilo Beethovenovým koncertem, při slavnostním závěrečném koncertě za doprovodu Janáčkovy filharmonie Ostrava. Pořadatelé soutěže zároveň podporovali uvádění kompozic soudobých českých a slovenských skladatelů***.
Změna politického systému se postupně dotkla i hudebního dění na zámku Hradci nad Moravicí. Během 29. ročníku soutěže v červnu 1990 došlo k obnovení činnosti Beethovenovy společnosti, v jejím čele nyní stáli Rudolf Pečman, Ivan Měrka a Miroslav Malura (po náhlém úmrtí Miroslava Malury v roce 2000 Beethovenova společnost již další činnost nevyvíjela). Přípravy soutěžních podmínek se ujal nově sestavený přípravný výbor. Tvořili jej vedle správce zámku Radomíra Přibyly členové nové Společnosti koncertních umělců a pedagogové vznikající Ostravské univerzity – klavírista Rudolf Bernatík, violoncellista Jan Hališka, houslista Vítězslav Kuzník a violista Pavel Vítek. K podstatným změnám v soutěžní strategii patřilo, že počínaje rokem 1992 byly vypisovány jen dvě věkové kategorie (do 19 a 30 let), protože třetí, původně určená studentům vysokých škol, měla stabilně malou účast. Nic již nebránilo tomu, aby se soutěže mohli zúčastnit i studenti ze vzdálenějších zemí. Také proto přestali organizátoři používat v názvu soutěže slovní spojení „o cenu“ a vrátili se k původnímu názvu festivalu, ke stručnějšímu a pro překlad do angličtiny přijatelnějšímu jménu – Beethovenův Hradec. Role tajemníka poroty se v roce 1994 ujal Petr Hanousek, který pak soutěž organizoval až do roku 2014.
Další vývojový zlom odstartovala reforma státní správy v zemi, zrušení okresních úřadů a vznik nových krajských úřadů. Dosavadní vyhlašovatel soutěže – Správa zámku Hradce nad Moravicí a Raduně – byl v roce 2002 začleněn do Státního památkového ústavu (dnes Národního) a tím zbaven možnosti pořádat kulturní akce. To postavilo organizátory festivalu před úkol zajistit nové finanční zázemí. O pomoc byl požádán Moravskoslezský kraj, který od roku 2002 přislíbil poskytovat ze svého rozpočtu účelovou dotaci novému pořadateli, jímž se stalo ostravské Sdružení pro umění a výchovu Talent. Částečně tak byly pokryty náklady, které před svým zrušením kompletně nesl Okresní úřad v Opavě. Moravskoslezský kraj začal pravidelně dotovat Beethovenův Hradec jako jednu z nejprestižnějších kulturních akcí ve Slezsku. Soutěž by přesto nemohla existovat bez pomoci dalších podporovatelů a sponzorů. Na organizaci soutěže začalo pravidelně poskytovat dotaci Ministerstvo kultury České republiky a střídavě také několik hudebních nadací, např. Český hudební fond, Nadace Leoše Janáčka či Nadace Bohuslava Martinů. Podpůrnou roli sehrály také různé instituce v regionu jako Matice slezská, město Hradec nad Moravicí nebo Statutární město Opava, které jeden z festivalových koncertů začalo zařazovat do koncertní řady pro své abonenty.
Hudební soutěže vznikají s cílem napomáhat mladým interpretům při vstupu na profesionální uměleckou dráhu, úspěšní laureáti se pak naopak stávají jejich ikonami. Pro Beethovenův Hradec se jí v roce 1973 stal polský klavírista Krystian Zimerman. Také celá plejáda českých a slovenských koncertních umělců a pedagogů na Hradci začínala. Připomeňme, že mezi laureáty patří houslisté Ivan Ženatý, Hana Kotková, Jiří Vodička, Martina Bačová, violisté Ladislav Kyselák, Jan Pěruška, Alexander Besa, Jitka Hosprová, violoncellisté Miroslav Petráš, Michaela Fukačová, Daniel Veis, Jiří Bárta, z klavíristů Jiří Skovajsa, Ivan Klánský, Jan Jiraský či Eliška Novotná. Mnozí z nich hradeckou soutěž navštěvují v roli interpretů, porotců, korepetitorů či pedagogů nastupující hudební generace. Další úspěchy zahraničních laureátů Beethovenova Hradce z posledních let potvrzují, že verdikty porot mohou mít značnou váhu, zvláště jsou-li provázeny zájmem médií.
Od roku 2008 pořadatel upustil od dělení soutěžních podmínek do věkových kategorií z důvodu stoupající kvality všech účastníků, došlo ke sjednocení repertoáru ve třech kolech soutěže pro všechny nástroje bez stanovení povinných skladeb, zřetelně byly navýšeny finanční ceny pro vítěze. Za formulaci soutěžních podmínek přestal zodpovídat přípravný výbor, protože repertoár mohli samostatně formulovat oslovení předsedové porot, kteří rovněž dostali kompetenci k navržení ostatních kolegů do pětičlenného porotního týmu. Vzhledem k tomu, že se upustilo od vypsání soutěže pro kvarteta a tria, mohly se čtyři interpretační obory po dvojicích každé dva roky střídat – klavír s houslemi, viola s violoncellem. Z finančních důvodů se v roce 2011 uskutečnila jen soutěž pro obor klavír a ze stejného důvodu se pořadatelé k modelu dvou oborů již nevrátili. Po ukončení činnosti sdružení Talent se organizace 52. ročníku v roce 2014 ujala Matice slezská. Tato zájmová a kulturní organizace, jejíž historie sahá až do roku 1877 a jejímž posláním je péče o zachování a rozvoj historických, kulturních, uměleckých a národních tradic Slezska, převzala organizaci soutěže i pro další roky. Ke změně došlo také ve funkci tajemníka poroty, kdy po dvou desetiletích vystřídal Petra Hanouska klavírista Jakub Hypš, laureát Beethovenova Hradce z roku 2003.
V roce 2018 vzniká a hlavním organizátorem soutěže se stává Beethovenův Hradec z. s., jehož předsedou byl Jakub Hypš. V roce 2020 se přidává jako hlavní pořadatel Základní umělecká škola Opava p. o. v čele s ředitelem Lukášem Polednou, který se zároveň stává novým předsedou spolku a ředitelem festivalu.
V průběhu půl století se podařilo z původní soutěže českých konzervatoristů vytvořit prestižní hudební událost přinášející do České republiky vpravdě světovou interpretační úroveň a tolik potřebný přehled o soudobém estetickém ideálu. Mezi našimi zavedenými soutěžemi si Beethovenův Hradec udržel vysoký kredit díky reprezentativním mezinárodním porotám a trvale rostoucí účasti studentů z většiny evropských států a tří dalších kontinentů. Svou roli sehrává rovněž mimořádná hudební tradice místa, hodnotný mobiliář zámku, ke kterým patří klávesové nástroje, na něž hráli Mozart, Beethoven a Liszt, i malebná příroda v okolí, tedy výrazný genius loci.
* Výběr z Beethovenových sonát přednesl laureát Čajkovského soutěže v Moskvě klavírista Rudolf Bernatík, ze zahraničních hostů to byli klavírista Lev Oborin a dirigent Paul Dörrie, který uvedl s Ostravským symfonickým orchestrem (dnes Janáčkova filharmonie Ostrava) Beethovenovu 3. a 5. symfonii.
** Mladí komponisté začali navštěvovat zámek opět až v posledních letech díky celostátní skladatelské soutěži žáků základních uměleckých škol vyhlašované od roku 1996 ministerstvem školství a Dílně pro nejmladší skladatele.
*** Autory povinných skladeb, za jejichž nejlepší interpretaci porota udělovala prémii hudebního fondu, byli Jindřich Feld, Juraj Hatrík, Jiří Matys, Jaromír Podešva, Ivan Večtomov, Evžen Zámečník a další, Milan Báchorek, Ilja Hurník, Luboš Sluka a Ilja Zeljenka komponovali díla přímo pro soutěž.
